Podhradí, uličky, náměstí

ps: s tím rozepisováním moc nevím... Jkaože na toto téma se mi to dělá špatně :/

Hopká ze střechy na střechu, takový malinká nenápadná Opička.Zastaví se na jedné střeše vyleze na komín a pěkně se natočí do svitu měsíce,ve kterém jde viděl její tmavá figura.Pořádně si zívne patřičně u toho přidá přirozené zvuky.Pomalinku slede ze střechy a na konec i na ulici,kde se promenádu je chvilku po dvou a zase chvilku po čtyřech, stále se kouká kolem sebe,jako by někoho hledala

Navzdory tomu, že je déšť,bylo podezřelé že není promoklá.Připajdala si to do uliček, a hledala nějaký přístřešek,pod který by se mohla schovat. Bohužel,žádný venkovní přístřešek nebyl zrovna prázdný,proto se rozhodla,že půjde do hostince,kolem kterého zrovna procházela. Ani na chvilku nezaváhala,protože raději by vstoupila do nějakého smradlavého hostince plného ožralů, než aby si nechala zmoknout své vlasy a především šaty. Vstoupila teda do hostince,ale zůstala zabalená do svého černého pláště,protože nějakým ožralům svou krásu zrovna ukazovat nepotřebuje. I když to zprvu nebylo vidět,tak měla pravou ruku schovanou pod pláštěm a když jí vyndala,tak si ostatní mohli všimnout bílé krysy s červenýma očima, která byla jejím mazlíčkem.

Od hostince se vydá někam, kam ani on sám neví.Plášť si více přitáhl zimou se oklepal.Rozhlédl se okolo sebe,přidal do kroku a brzy zmizel kde si někde ve městě.Sice je to riskantní v tomhle počasí někam lest,ale přeci jen se rozhodl, vlezl na nejbližší domek.Na střeše se přikrčil a začal se rozhlížet do dálky jako mu to zrak dovolil

Z hostince vyšla poměrně suchá,ale její stav se změnil hned jak vyšla na ulici,kde se z ní stala špíše zmoklá slepice.Velmi jí to rozhodilo,jelikož teď bude celá mokrá,což nemá zrovna ráda pokud na sobě nese velkou zátěž,kterou obstarávají šaty. Chvilku šla dlouhou temnou uličkou,ale pak se musela zastavit pod malou stříškou nějakého stánku,kde si vyždímala kapuci a svou krysu si položila na rameno a ta se zachumlala do jejích vlasů.Pod stříškou pobyla jen pár minut,než se zase vydala na cestu,avšak netrvalo dlouho a nalezla si úkryt pod střechou nějakého domku.

MH: jájí to včera říkal,ale ona ne venku leje holkam se nedá věřit

MH: Mně to řikala Haery

Koukne k nebi ze kterého se snáší poslední kapky ''Už bylo na čase'' Lehce se usměje sundá ze sebe promočený plášť,krátce jukne kolem sebe načež s ním ucpe komín,který mu poskytoval krytí.Opatrně sleze po mokré střeše dolu, nenápadně vyklouzne zpoza domku.Sice má lehce potrhanou a špinavou tuniku,ale není to zas taková hrůza,vlasy jsou taky celkem upravené.Jde dál po ulici, asi se moc nekouká jelikož projde kolem domku kde je ukrytá ona slečna z hostince na kterou tak civěl.

MH: Nedělejte z toho vědu

Když sama ztratila pojetí o čase a zjistila že neprší,tak byla šťastná.Svůj černý plášť,který měla přehozený přes šaty, ale měla mokrý,proto si ho musela sundat.Na sobě neměla tedy nic jiného než šaty v barvě rubínů,které měly stejnou barvu jako kámen na jejím náhrdelníku. Vydala se tedy ze svého "úkrytu" na ulici mezi stánky. Chvilku bloudila ulicemi a uličkami.Styl její chůze byl hoden šlechtičny-pyšná a vyrovnaná.Už jsme svým nevinným vzhledem,který byl nevinnost sama. Na všechny lidi se usmívala a zdravila je,avšak byla to jen zástěrka,protože když zašla za rok nějaké uličky,tak její výraz zmizel a nahradil ho unavený výraz.

Zapluje do temné uličky.Rozhlédne se kolem sebe.když si je jist že jej nikdo nevidí, tak vleze do cizího baráku.Uvnitř bytu se chová velmi potichu, v duchu se modli aby byl bez zcela prázdný.Z kapsy vytáhne kus velkého hadru,ze kterého během mžiku je pytel.Dává do něj velmi potichu nějaké knihy, oblečení všeho druhu, dokonce i ovoce.Najednou z cepení před sebou najde malou truhličku, pytel položí na zem, z vlasů si vytáhne paklíče a už se dává do zdolávání zámku,kterých otevřel už na tisíce

Opička běhá po čtyřech mezi lidmi, má celkem kliku že ještě nebyla zašlápnutá.Kouká nahoru pro něj obr lidi.Najednou se zastaví zavětří nějaké ho tvora,asi cítí zmoklou krysu,která mu bije jí bije do nosu.Běží za pachem sice jí to trvá dlouho díky pochodu nositelky krysy.když je už na dohled vyleze na zeď baráku chvilku běží a poté po opičím skřeku skočí po nebohé krysce .

Nikdo by ani netušil,jak moc byla šťastná,když nemusela být v přítomnosti tech příšerných a podřadných lidí,na které se musela neustále usmívat.Teď jen mohla děkovat za temné uličky,kterých se většina obyčejných lidí straní.Opřela se o studenou zeď a oddychla si."Tohle nemam zapotřebí"Zamumlala si a raději se rozhlédla kam půjde dál.Nenašla však žádnou jinou výchozí cestu,proto se vydala hlouběji do uličky,kde se alespoň schovala na chvilku před těmi lidmi.Na chvilku se zastavila,protože zaslechla divné zvuky,ze kterých její krysí miláček šílel. Eve stála a koukala okolo a když viděla jak se na ní řítí opice,tak snad ani nestačila křičet.Nesnáší opice.Měla co dělat aby neomdlela,protože v těch opicích se to mohlo blechami jenom hemžit.Jediný co jí v tu chvíli asi zachránilo bylo to,že zakopla a spadla na své velevážené pozadí,což se jí vůbec nezamlouvalo.

Majtelka je mu lhostejná ano je to opičák v nejlepším věku.Vycedí zubiska,který jsou překvapivě bílé a ostré, také opičák nesmrdí, jak si může myslet Eva.Opičák bojovně začne vřískat ukrutně pevně stiskne malé pěstičky a začne nebo spíš se pokouší bušit do trupu krysy.

Eve byla celá mimo a naštvaná,takže nechala krysu krysou a opici opicí a začala se zvedat.Zvednout se jí podařilo až na několikátý pokus.Nejdříve si začala kontrolovat své šaty,zde nejsou špinavé,což by pro ní byl nepopsatelný horor kdyby byly špinavé.Jakmile zjistila že špinavé skutečně nejsou,tak svůj hněv přesměrovala na to zablešené stvoření,které možná blechy nemělo. Všimla si,jak ta opice bušila do její maličké krysy,které se z toho nemohla vykroutit, a proto se rozhodla zakročit."Nech mojí krysu na pokoji ty příšerná opice!!"Zakřičela na tu opici a rozešla se směrem,kde ta opice tloukla její krysu.I když to bylo vážné,tak neměla zapotřebí běhat.

Opičák ještě chvilku bušil už, tak dobité krysy než jí ukousl ucho.S uchem v papule se koukl na Evu ,která se k ním blížila ouško mu vypadlo na zem, vítězoslavně zavřískal a už pelášil po domě do bezpečí.Elašana vytrhlo z kradení onen opičí vřískot ''Buba'' špitl tiše , popadl stříbrnou skřínku kdo které se ještě nedostal, pár dalších cenností a už se hnal k oknu ze kterého vylezl do temné uličky.Od incidentu kde byla krysa napadena byl jen o dva domy dál.Koukl na ženu,která si ho snad nevšimla krysu nevidí na dálku, tak jen potichu špitl ''Bubo''.Opice ihned se zastavila koukla kolem sebe těkaně než našla majtele.Rukou si promnula obličej poté pracišky bouchla do střechy a už si to k němu běžela.Elašan na nic nečekal a už pelášel i se svým lupem co nejdál odsud,opička za nim poslušně běžela.

Utekl do bezpečí,kde už bude bezpečno.Opička poslušně běžela za ním do míst kde se schoval.radostně tleskla,ale poté skočila Elašanovi na ruku,kde ho hryzla. ''Hej bubo, já za to nemůžu chytli mě proto jsem tu nebyl !'' začne vyklepávat bolest z ruky ''Taky si mě mohl najít, máš nos měl si jít po čuchu,ale je lepší že si nešel, aspoň si byl v bezpečí.Teď se,ale podíváme co tu máme'' pomalu začne rozdělávat pytel, nejprve vytáhne nějaké knihy '' hm to na padne jen mě vzít knihy'' Ušklíbne se na Bubu.Opět koukne do pytle, vytáhne odtamtud nějaké nádobí a nakonec stříbrnou truhličku. ''Myslíš že je tam nějaký zabezpečení hm ?'' Pronese k opičákovi, důkladně při tom prohlíží skřínku

Předehra

Ihned po ránu vyšel po ulici oděn do královských barev na tabardu ve své zbroji po boku se třemi strážnými. Alric si nesl pod paží Šalíř, zatímco zbytek bylo oděn do zbrojí a nemluvil. Byli tiše a to bůh ví proč. Halapartny dvojice vepředu se kývaly ve vzduchu, kterak byly neseny u ramene a čekaly až se budou moct konečně zatnou do něčího obličeje. Alric a další voják vzadu byly oba ozbrojeni meči a kráčeli zanimi. Brzy opět sešli z hlavní cesty jenž mířila až někde pryč snad do Sherwoodu a zašli za roh jedné menší postraní uličky a pomalu se vydali její směrem. Jak už se Alric stihl dozvědtě. Ve vezění byli zavražděni muži jejího veličenstva a Alric to okamžitě přidal za vinu zdejším lapkům. Hrad byl po tomto nechvalně proslulém incidentu střežen více, nebo v to Alric alespoň doufal. Zahnuli za další roh a octli se před čarostromem až někde u hradeb. Alric si prohlížel ten vzpupý kmen, nelíbil se mu a zcela jistě ani Bohu ne, tihle pohané mu byli jen pro srandu králíků, snad až někdy dospěje vyšího postavení, přesvědčí krále aby zavedl jedinou možnou víru. Snad. Odplivl si a dal vojákům phov, načež řekl. „Dnes se snad nic dít nebude, projdeme to ještě zadem a pak se vrátíme. Nemusíme přece tajtrlíkovat celé ráno mezi trhany.“

Byla poněkud rozladěna z opice, a proto jí ještě více přitížila její skoro mrtvá krysa.Nejdříve si ukousnutého ucha nevšimla,ale když opice odběhla,tak si všimla jisté červené tekutiny,ze které se jí udělalo mdlo a její obličej nabral barvu křídy.Aby svou nevolnost zahnala tak začala zhluboka dýchat,avšak nijak jí to nepomáhalo.Krysa,která byla stejně polomrtvá by každou chvilku chcípla,proto se Eve rozhodla,že si raději koupí nového mazlíčka,protože k ní stejně neměla žádné citové závazky.Když jí ani dýchání nepomáhalo od mdlob a nevolnosti z krve,tak se skoro během vydala pryč z té uličky,aby už tu příšernou krev neviděla a snad ani necítila.Aby tuto poněkud nepříjemnou podívanou zahnala,tak se rozhodla vydat na náměstíčko,kde by mohla přijít na jiné myšlenky.

Dumal nad tím zdali to nebyla, je past ale kdo mohl vědět, že ho zná Garin, jen ten voják co byl s nimi.Dobré dvě hodinky přemýšlel zdali to není past nakonec dospěl k názoru, že to udělá,ale pod podmínkou, že bude bude převzetí osobní. ''Takhle to udělám'' řekl si pro sebe.Stříbrnou truhličku a další lup si schoval do skrýše. Ještě po pár hodinách vyhlížení vlezl do domu, bylo mu jedno jestli tam někdo bude, aspoň bude zábava.Opice měl za úkol projít celí dům a hlídat, mezitím Elašan Vykrádal horní patro.Vybral dobře jelikož otevřel šuplík ve kterém byl pořádný měšec, nekoukl co tam je ihned jej hodil do kapsy a dál vybíral šuplík.Postupně z celého pokoje zcizil, několik stříbrných talířku, náramků, prsten z nějakým šutrem, náhrdelník náušnice a další truhličku.V pytli to lehce hřinčelo,ale snažil se být potichu, došel do dalšího pokoje, ve kterém si nakradl oblečení.Mezitím opičák chodil po době Hledal obyvatele,ale zatím bylo prázdno, vyskočil na stolek a dal se do jídla, konkrétně do jablka, Elašan už vylízal oknem sotva protáhl pytel ''zase jednou lup, doufám že mi ty hadry budou'' hučel si pro sebe,opatrně slezl dolu, doufal že opička sama vyleze, třeba časem.Neustále se ohlížel kolem sebe při cestě do své skrýše.V ní poté vybral schovku, dal vše do pytle a znovu šel pryč, šel celkem rychle do místa setkání, tedy ke zlatému bažantu

A jak řekl, tak i učinil. Netrvalo dlouho a čtveřice strážných pomalu procházela krátkými či úzkými, či širšími či velkými uličkami a rozráželi každý větší dav na který narazili. Pohybovali se městem jako ledoborec na moři s tenkou ledovou krustou no a někteří jakmile je spatřili hledali velice rychle místo na zmizení. Žádná potyčka či zatčení se však nekonalo a Alric byl více než rád i se zbytkem skupinky. Potyčky zvyšovaly možnost zranění a navíc přinášely nepříjemné formality. Skrz východní část města pak prošli opět na hlavní ulici, jenž svou šířkou dávala jasně najevo věfět že je tepnou města. Zde se pak Alric zastavil a pravil ke svým mužům. „Dávám rozchod, kdo bude chtít jít se mnou na pořádný korbel piva, nechť mně následuje. Možná si zahraju i partičku karet.“ Řekl, načež muži kývli. Dvojice z nich pak odešla avšak jeden s halapartnou následoval Alrica až ku dveřím Zaltého abžanta, přičemž s mladým Houndogem vedl velice důležitý a příjemný rozhovor. Když pak došli přede dveře hostince, zatáhl za kliku a oba dva vtrhli dovnitř.

>> Hostinec u Zaltého bažanta.

''Mohu ho ukrást,ale to by jsi mi musel pohlídat můj lup'' rozmlouvá oběma jazyky. ''Odkud tě až posílá'' ?O ptává se před hospodou, přičemž nervózně přešlapuje, neustále kouká kolem sebe, člověk v dnešní době by si myslel že je zdrogovaný,ale on je jen nedůvěřivý. ''Myslíš že bych si mohl vzít sebou Bubu ? je to můj opičák. nerad bych aby mě opět kousl jako včera'' Ušklíbne se.