Tyaral Ilo

Jméno: Tyaral Ilo

Věk: Dospělý

Povolání: Nikdy nemusel pracovat, protože jeho rodiče jsou velmi bohatí. Ovšem, aby jednou mohl převzat práci po rodičích, učili ho obchodování

Jazyk: Plynně rusky a anglicky, na dobré úrovni ovládá i francouzštinu.

Rodina a zázemí: Matka, Airi a otec, Tyom jsou velmi bohatí obchodníci. Jejich otcové se znali, a protože chtěli rozšířit svoje obchody, své děti provdali. Airi i Tyom se ze začátků neměli vůbec rádi, každý chodil úplně jinam jen, aby nemuseli být spolu. Po dvou letech se do sebe, ale zamilovali. Jejich zamilovanost vyvrcholila o devět měsíců později v malém Tyaralovi. V Rusku(kde se narodil) žili do jeho pěti let a poté se odstěhovali za lepším obchodem do Francie. Tam vydrželi jen do jeho patnácti a odstěhovali se do Anglie, přesněji do Avalonu.

Popis: Kdybyste měli uhádnout, z jaké rodiny Tyaral pochází, svým vzhledem by vám moc nenapověděl. Vyšší, středně svalnatá postava vám toho moc neřekne, maximálně to, že žije poměrně aktivní život.
Nezbedný, lépe řečeno rebelský vzhled dodává Tyovi čupřina blonďatých, místy tmavých vlasů, které jsou téměř vždy rozcuchané do všech stran. V modrých očích panuje nezkrotný duch rebela. Obočí je často zamračené, ale úsměv širokých úst zabraňuje poměrně jemně řezané tváři, aby vypadala zle. Právě naopak, kombinace zamračeného obočí, upřímných, často jen pohledem provokujících očí a širokého úsměvu na rtech, jež někdy odhaluje zuby bílé jako perličky, vytváří poměrně příjemný dojem.
Tyarala můžete nejčastěji vidět v tunice a je jedno jaké barvy. Nejčastěji je to, ale bílá barva. Hnědé či černé kamaše nebo kalhoty a černé, kožené boty. V chladných dnech si vezme kabát po svém otci, který mu ho nechal.

Povaha, zájmy: Pečlivě si dává pozor, jak působí na své okolí. Má sklony i ve volném čase uplatňovat „hospodské“ manýry: Když s někým mluví, příjemně se usmívá a je zásadně co nejzdvořilejší. Dvakrát si rozmyslí, než vysloví nějakou kritiku. Konflikty moc nevyhledává. Na okolí proto působí velmi klamným dojmem jakési poddajnosti a ústupnosti. Kdo překročí míru, ten však rázně pozná rozdíl. Tyar nesnáší dobře přímé ani skryté urážky. Na druhou stranu si umí zvážit, že když se sám pustí do bitky s trojnásobně těžším mužem, nejspíš to dopadne špatně. Je velmi rád, když dokáže konflikt vyřešit sám – jedno jestli slovně nebo pěstmi. Zbabělci v něm budí naprostý odpor.
Přes tuhle „profesionální“ masku je těžké prokouknout. Drobných gest, které ukazují na skrývané emoce si všimne buď dlouhodobý přítel, nebo zkušený pozorovatel. Třeba že když se cítí Tyaral nervózní, lehce se tahá za pramínek vlasů. Když se bojí, lehce se nahrbí, aby se mohl rychle bránit. Nerad se dívá lidem do očí – dívá se do obličeje, ale spíš na oči, než do nich. Když se mu někdo svěřuje, vypadá to, že vůbec neposlouchá. Většinou je to tím, že usilovně přemýšlí, jak takovému člověku nějak pomoci, zvlášť příteli. Když na to přijde, potichu to zařídí. Nerad na sebe strhává pozornost.
Možná až příliš úzkostlivě přemýšlí o motivech jednání ostatních lidí a snaží se vysledovat drobné náznaky svědčící o tom, co myslí. Pokud dojde k nějakému závěru, pravděpodobně si ho nechá pro sebe.
Miluje čtení knih ať už naučných či takové ty "děcké" s různými povídkami. Rád jezdí na koni, jednoho dokonce vlastní. Byl to dárek k dvacátým narozeninám. Procházky či projížďky po lese či okolí města se stali jeho velikou zálibou. Není snad den kdy si jen tak někam nevyjede či se jen tak neprojde.


Víra: Křesťan, který nerad chodí do kostela. Tam chodí jen když jsou rodiče doma(což nejsou moc často).

Historie postavy: Tyar se narodil do velmi bohaté rodiny v Rusku. Jeho rodiče byli šťastni když se jim narodil první syn, ovšem při porodu nastali nějaké komplikace a jeho matka, Airi, málem zemřela, ale naštěstí jí včas zachránili, a proto se oba Airi i Tyom rozhodli, že další dítě mít už nebudou, protože se báli, aby náhodou při dalším porodu Airi nezemřela.
Protože další dítě už neměli, rozhodli se, že si Tyara pořádně rozmazlí, a proto mu kupovali úplně vše co on chtěl. Tyar si nechal kupovat samé nové hračky a další věci, ovšem jedno mu pořád scházelo. Byli to kamarádi, který si s ním nechtěli hrát, protože byl hodně rozmazlený. Vždy musel rozkazovat on a když nebylo po jeho, dupal, řval a válel se po zemi.
V jeho pěti letech se rodiče rozhodli odcestovat z Ruska pryč, za lepším obchodem. Peněz měli stále dost, ale i tak by raději dostávali více. Hlavně teď když jejich synek pomalu, ale jistě rostl a sílil. Chtěli mu dát to nejlepší, hlavně co se týče učení, a proto mu na cestu pořídili učitele, který by ho naučil francouzštině, protože jeho rodiče na to neměli skoro žádný čas. Zvlášť když se po cestě zastavovali v různých zemím a městech kde prodávali své věci. Jeho učitel ho také učil číst, psát a počítat.
Na nějaký čas se usadili ve Francii v jednom menším městečku. Jeho otec i matka často jezdili do jiných měst, ale i vesnic a on zůstával v novém domově sám, se svou chůvou a učitelem. Díky tomu, že rodiče byli často pryč, začala z něho pomalu opadávat jeho rozmazlenost. Už nemusel mít každou novou hračku, či nějaké zvíře, které se mu líbilo. Dokonce si už našel i kamarády, kteří si s nim chtěli doopravdy hrát. Když mu bylo deset, dostal nového učitele, který by ho naučil se bránit a útočit jak se zbraní tak beze zbraně. Jeho učitel byl velmi dobrý, protože brzy ovládal jak boj beze zbraně tak i boj se zbraní. Nejvíce mu šel boj s holí a boj s dýkou ovšem boj s mečem mu moc nešel, a proto se rozhodl, že se to doučí někdy jindy.
Roky pomalu plynuli a on dovršil patnácti let. Jeho rodiče byli bohatí snad více než předtím jenže obchodovat ve Francii už je nebavilo, a proto se rozhodli odcestovat někam jinam. Rozhodli se pro Anglii a než by jste řekli švec byli tam. V Avalonu(kam se přestěhovali) si nemohl na jít žádné kamarády a to hlavně, protože neuměl anglicky ani pípnout, a proto mu rodiče najali dalšího učitele, který by ho angličtině naučil. Ze začátku to vůbec nešlo. Nebavilo ho učit se další jazyk, ale věděl, že to bude pro pobyt v Avalonu nezbytné, a proto se nakonec začal snažit, aby se noví jazyk naučil. Brzy poté co začal mluvit anglicky si našel nějaké kamarády se kterými trávil většinu volného času. Toho teď moc neměl a to hlavně, protože ho rodiče začali učit jak se správně obchoduje. Začali ho brát sebou na cesty, ale protože neměl vlastního koně, kterého potřeboval pro cesty, koupili mu ho. Dostal ho k dvacátým narozeninám. Brzy se naučil na koni dobře jezdit a svůj volný čas začal trávit projížďkami do blízkého lesa či jen tak po okolí Avalonu. S kamarády rád zajde večer třeba na pivo a popovídat si kdo co dělal, ale nejraději je teď někde venku na procházce.

Fyzické dovednosti:
Jízda na koni- 6/10
Boj beze zbraně- 4/10
Boj se zbraní- 5/10

Sociální dovednosti: Jestli v něčem opravdu vyniká, tak je to bezpochyby schopnost na sebe upoutávat pozornost. Přestože by si to pravděpodobně nepřiznal, rád se nachází ve středu zájmu. Spolehlivě se dostává i do různých slovních střetů, kde dokáže uplatnit výbornou přetvářku či sebevědomé lhaní. Zůstává v něm zakořeněn skrytý talent na intrikářství, ke kterému doposud neměl ani příležitost. Vždy je přesvědčený o tom, že má vytříbený smysl pro humor, který však nemusí každý pochopit. Respektuje autoritu pouze pokud si ho dotyčný něčím získá či nějakým způsobem zaujme. V takovém případě přichází na řadu daleko klidnější a shovívavější chování. Umí číst, psát i počítat a mluví srozumitelně.

Magické dovednosti: Zatím žádné, ale věří, že jednou budou.

Ahoj, vítej!
Tvá karta je fajn, nevidím v ní žádné extra zádrhele. Akorát tam máš poměrně dost pravopisných chybek, možná by nebylo od věci protáhnout kartu Wordem a nechat ho, ať ti to opraví Ale jinak v pohodě, takže kartu schvaluji. Vítej ve hře.