Lucien Cylonus

**Lucien Cylonus** Sun May 06, 2012 9:51 am

Jméno: Lucien Cylonus
Věk: Tipli byste ho na třicátníka, ale těžko říct, kolik Lucienovi ve skutečnosti je. Nikomu svůj věk neříká, dokonce ani těm, které považuje za přátele.
Povolání: Vůdce Společenstva noci, neboli Naslouchač
Jazyk: Angličtina, latina

Rodina a zázemí: Lucien své rodiče nikdy nepoznal, nepamatuje si na ně. Vyrůstal v jakémsi sirotčinci, který vedl starý mnich Maxmillian. Lucien však nikdy nikoho nepovažoval za svou rodinu, naopak. Většinu lidí, kteří mu chtěli pomoct a dostat se mu pod kůži, začal nenávidět. Protloukal se životem odmalička sám, je to zkrátka vlk samotář a rozhodně si na to nestěžuje. Avšak říká se o něm, že má malého syna, kterého nade všechno miluje. Zda je to pravda, to nikdo neví.

Popis: Lucien je muž štíhlé, lehce osvalené postavy. Je průměrně vysoký a svou výškou rozhodně nevyčuhuje z davu průměrných lidí. V obličeji je poměrně pohledný - má zhruba dva palce dlouhé, uhlově černé vlasy a přitažlivé, čokoládově hnědé oči. Ty některé lidi děsí chladem, který z nich čiší, jiní se v nich však naprosto ztrácejí a utápějí, jako by je Lucienův pohled očaroval. Lucien si většinou nechává růst kraťoučké, asi jednodenní strniště, jež je stejně uhlově černé, jako jeho vlasy. Nos má malý, nevýrazný, a ústa tak akorát, lehce načervenalá. Celkově ve tváři vypadá přísně a nepřístupně, jelikož má poměrně ostře řezané rysy a většinou se mračí.
Oblékání pana Cylona je strohé a poněkud jednotné. Nikdo ho ještě nespatřil v ničem jiném, než je černé roucho s černou kápí, kterou má většinou nasazenou na hlavě, aby mu zakrývala většinu obličeje. Roucho je černé jako noc a umožňuje Lucienovi dokonale splynout s temnotou noci či ukrývat se ve stínech. Dokonalou temnotu látky narušuje jen drobná stříbrná spona u krku, která zaručuje, že Lucienovi roucho nesklouzne z ramenou. Kdo by sponu zkoumal důkladněji, zjistí, že zobrazuje znamení Společenstva noci. Pod temnou kutnou nosí Lucien černou tuniku, obyčejnou, často dost uplou. Kalhoty má z tenké, černé kůže. Co se týče bot, při jejich výběru si dal ohromně záležet a volil takové, které nevržou při chůzi a mají měkké podrážky, tudíž nedělají hluk. A samozřejmě jsou černé. Nosí při sobě i černé rukavice, ale ty nasazuje jen je-li v akci. Když je tedy nemá, na jeho pravém ukazováčku se třpytí pečetní prsten Společenstva noci.
Žádná zvláštní znamení Lucien nemá. Zmíněna by však měla být široká a dlouhá jizva na jeho levém rameni, ta zřejmě poukazuje na nějaké dávné zranění.

Povaha, zájmy: Blíže zkoumat Lucienův charakter, to se věru nevyplácí. Nemá rád, když se někdo snaží nahlížet do jeho nitra a pokud se to někomu povede, tak jej raději zneškodní. Jistota je jistota. Lucien je sporná osoba, ze všeho nejvíc působí tajemně. Moc toho nenamluví, většinu času přemýšlivě mlčí a je na něm vidět, že mu to v hlavě šrotuje. Je to geniální myslitel, odtud pochází rafinovanost všech vražd provedených Společenstvem noci. Člověk by řekl, že nemá svědomí, a je to dost možné, nicméně ještě to nikdo nepotvrdil. Vraždy, které spáchal či které zosnoval, ho však rozhodně nijak netíží. Nebo to alespoň nedává najevo. Působí vyrovnaně, chladně a poměrně odtažitě. I přesto má však několik věrných přátel. Nakolik jim však důvěřuje, to se nedá odhadnout. Spíše se spoléhá jen a jen na sebe. Ačkoliv se chová poněkud upjatě, ve svém nitru je temperamentní a navenek přitažlivý. Avšak jeho identita mu nedovoluje, aby dovolil někomu prozkoumat jeho černočerné nitro. Je inteligentní a zodpovědný, ale poněkud nepředvídatelný. Ačkoliv je jeho sebeovládání na nejlepší úrovni, občas se stane, že propadne záchvatu zlosti a pořádně řádí. Ano, má sklony k agresi, ale ty se projevují opravdu jen výjimečně. Ač se to může zdát nemožné, Lucien dokáže i milovat.
Mezi jeho zájmy patří knihy a alchymie. Z knih vyčte potřebné informace a ty vzápětí uplatní v praxi. Je poměrně dobrý alchymista, vytváří však především jedy, které se hodí pro bratrstvo. A ano, má milovaného koně, který se jmenuje Shadowstep, a na nějž nedá dopustit. Jestliže se potřebuje uklidnit, tak jedině v přítomnosti koně. Pro něj má opravdovou slabost.

Víra: Lucien je oddaný stoupenec bohyně noci Nocty, které dokáže naslouchat. Nenaslouchá však jako ostatní kněží a mesiášové, kteří dotek jejich bohů jen předstírají, Lucien Noctu skutečně slyší. Provází každý jeho krok, objevuje se v jeho snech a promlouvá k němu, když to Společenstvo potřebuje. Není fanatický uctívač, nýbrž pokorný služebník, který k Noctě chová skutečný respekt a obrovskou úctu. Též ucítvá Lunara, boha Měsíce, ale ne tolik, jako milovanou Noctu. Tu téměř považuje za svou matku.

Historie postavy: Ze svých prvních let života si Lucien nic nepamatuje. Nemá tušení, kde se narodil a kdo byli jeho rodiče. Patrně ho však opustili, nebo zemřeli. Lucien se kvůli nim však nikdy netrápil, už jako maličký pochopil, že je nepotřebuje a že dokáže žít i bez nich. Vyrůstal v jakémsi zařízení pro opuštěné děti, které vedl starý mnich Maxmillian. Nebyla to žádná procházka růžovou zahradou, všichni museli už odmalička dřít, aby nepomřeli hlady. Lucien byl však vyjímečný. Když mu bylo sedm let, začal uvnitř své hlavy slýchat hlas. Pořád ten samý hlas, který mu radil a dával instrukce. Nepochybně to byla bohyně Nocta, která hodlala svého budoucího nejvěrnějšího stoupence připravit na obtížnou cestu, kterou mu nachystal sám osud. Ve svých deseti letech Lucien zabil prvního člověka, Maxmilliana. Musel to udělat, ten hlas mu to říkal. Byl ze svého činu usvědčen, ale podařilo se mu prchnout. Ukrýval se mimo města, v malých osadách. Ve dvanácti letech jej našli členové Společenstva noci. Když jim pověděl, že slyší jejich bohyni, nevěřili mu. Jenže pak Nocta promluvila i k nim, poprvé i naposled. Přijali proto malého chlapce mezi sebe. Získával nejrůznější vědomosti, zdokonaloval se fyzicky i psychicky. Když dospěl, byl už poměrně úspěšný vrah a stoupal v hierarchii Společenstva stále výš. Během volna, které občas měl, se seznámil s půvabnou městskou dívkou, Aichou. Ačkoliv měl duši temnou a srdce zčernalé, zamiloval se do ní a ona jeho lásku opětovala. Netrvalo dlouho a porodila mu syna. Lucien však u nich nemohl zůstat, měl povinnosti k Společenstvu a k bohyni noci. Po večerech však svého syna navštěvoval, aby mu přečetl pohádku. Jak nenápadně se objevil, tak zase zmizel. Téměř každý večer. Až dodnes. Aicha však brzy zemřela a zůstal jen syn, o nějž se nyní stará chůva. Lucien o něm nikdy nikomu neřekl a patrně to ani nemá v plánu. Společenstvem však kolují spekulace o tom, kam každý večer mizí. Někteří říkají, že promlouvá k Noctě, jiní, že chodí za ženou. Nijak jim to nevyvrací. Jak postupoval čas, Lucien si vydobil nejvyšší postavení ve Společenstvu a to tak, že zabil vůdce. Jeho osudem přeci bylo vládnout Společenstvu, vládnout noci a mít moc nad životem a smrtí. Byl Naslouchač a v cestě mu neměla stát žádná překážka. Od té doby zastává nejvyšší funkci a zřejmě ji ještě hodně dlouho zastávat bude. Nocta ho totiž chrání před zubem času, jako svého nejvěrnějšího služebníka.

Handicap: Jizva, která se Lucienovi táhne přes levé rameno, je památka na souboj s vůdcem Společenstva. Nebyl to zrovna slabý bojovník a způsobil Lucienovi zranění, kvůli kterému pan Cylonus nese trvalé následky. Přeťal mu vazy a svaly v rameni a ty postupem času špatně srostly. Lucienovým handicapem tudíž je, že nedokáže zvednout levou ruku výš, než do úrovně vlastní hrudi. A též v ní nemá takovou sílu, jakou by měl ve zdravé paži.

Fyzické dovednosti:
Plížení: 9/10
Splynutí se stíny: 10/10
Akrobacie: 4/10
Boj beze zbraně: 1/10
Boj s mečem: 3/10

Sociální dovednosti:
Respekt, úcta: 10/10
Rétorika: 8/10
Manipulace s lidmi: 6/10

Jiné dovednosti:
Alchymie 8/10
Míchání jedů 10/10

Inventář:
× Dýka, občas má otrávenou čepel
× Nějaké ty flakónky s jedy
× Klíče od svatyně
× ...

Tato postava neaspiruje na mága ani Dračího jezdce.