Křišťálové jezero

Chis to zaskočilo, málem by se i zastavila nebo upadla, ale v blízkosti nebylo o co zakopnout. Nejdřív si myslela, že si z ní třeba dělají srandu, ale po pohledu do dračího úsměvu jí tenhle dojem přešel. Rozhodla si to promyslet ze všech úhlů, a tak když došli k jezeru, posadila se na jednu skalku poblíž břehu a zatímco se dívala do nikam, v hlavě jí to šrotovalo o sto šest. Co to znamená? Že existuje další vejce... Možná jich je víc. Haery a Tárrae si myslí, že by se pro mě mohlo jedno vylíhnout... Ale co když tam přijdu a nic se nestane? Co budu dělat pak? Nemohla říct, že by dvojici ani trochu nezáviděla, ale za tu dobu co je zná, si obě opravdu oblíbila. Byli to její kamarádky, a nejspíš jí taky přáli něco jako mají ony. Myslí to dobře. Možná bych s nimi mohla jít, a když se to nepodaří, zůstat s nimi a pomoct jim. Sice nevím s čím, ale vsadím se, že takový dračí jezdec, který se vzpírá králi, to nemá jednoduché... Hm.. kdo to je Garin? dumala a hned se na to zeptala i Haery. "To je ten kamarád, co jsi se s ním včera setkala?" zajímala se, už celkem rozhodnuta dívku i dračici následovat. Pak si vzpomněla na svou nedokončenou práci. Co bych měla dělat? Pokusili se mě zabít a já bych to měla prostě nechat být? Pravda, vím kde ten muž žije, ale vím taky, jestli bych na něj stačila? Možná, že přeceňuji své schopnosti, možná, že mě sleduje a kdybych vypadla z toho města, že by mi to jen prospělo. Kdybych odešla dřív, než si mě znovu najde někde v tmavé uličce... Chis, trochu mimo, ve světě svých myšlenek, udělala rozhodnutí, o kterém si byla jistá, že ho nebude litovat, i kdyby znamenalo jen takový trochu namáhavý výlet. Zatřepala hlavou, aby zahnala pochybnosti. I kdyby se vejce nevylíhlo, což bylo dost pravděpodobné, je tohle to nejlepší rozhodnutí. Usmála se na obě svoje společnice. "Možná bych to mohla zkusit. A snad vám budu moct být aspoň nějak nápomocná, když už nic jiného.

Dívka nejspíše o tom začala přemýšlet. Plavovláska se ani nedivila. Kdyby jí tento návrh někdo podal, musela by si to také nějakou dobu promyslet než by odpověděla. I Tárrae chápala, že si to dívka musí nejprve rozmyslet, a proto jí nezasypala otázkami tipu: Tak co půjdeš s námi? Pokud by dívka odmítla začala by ji jistě dračice přemlouvat.
Trojice došla k jezeru a nikdo z nich nepromluvil. Haery si klid užívala. Věděla totiž, že až se vrátí do hor, klid tam nebude, protože se bude stavit nová bašta pro Jezdce. Dívka už se těšila až jim bude moci pomáhat se stavbou a hlavně, až znovu přijde k vodopádům. To místo jí prostě fascinovalo.
Tárrae i hned, jak uviděla jezero, rozeběhla se dopředu a skočila do vody. Začala se máchat v mělké vodě. Prostě si vodu užívala.
Haery se posadila vedle Hnědovlásky a užívala si pohled na křišťálovou vodu. "Jo Garin je ten kamarád," přikývla a pousmála se. Teď ještě museli být se Smaragdem na cestě. Zajímalo jí jak vypadá noví dračí poklad, a proto se rozhodla, že až přijede do hor, půjde se podívat jak pokračuje stavba a poté se vydá s Garinem k vodopádům. Hlavně kvůli otázkám, které měli na Jakkara.
Dívka opět promluvila, a proto se Plavovláska na ní podívala. "Určitě, věřím, že by se pro tebe jedno vejce mohlo vyklubat. Co si pamatuji, zbylo tam vejce žluté barvy, ale Garin říkal, že našli další," prohodila dívka a usmála se. "Samozřejmě, pokud se s námi vydáš, nesmíš o tom nikomu říci, dodala ještě a pohlédla na Safírovou dračici, která si dále hrála u vody. Sem tam se podívala na Jezdkyni a na Hnědovlásku, jestli tam stále jsou a jestli jí náhodou neutekli. "No pomoc by jsme nejspíše potřebovali. Bude se totiž stavět nová bašta, kde budeme bydlet. Tam bude práce dost," dodala dívka ještě ohledně výpomoci.

Chis se inteligentně podívala na Haery. "Samozřejmě, že bych to nikomu neřekla," prohlásila a podívala se na dovádějící dračici. Bylo by fajn, kdybych mohla s někým sdílet svůj život, tak jako Haery a Tárrae. Navíc, ony si opravdu myslí, že by se pro mne mohlo jedno vejce vylíhnout. Určitě to stojí za zkoušku. Když se Plavovláska zmínila o baště, kde budou bydlet, trochu nevěřícně se zakuckala. "Ono je víc dračích jezdců?" zeptala se, snažila se, aby to znělo lhostejně. Nechtěla vypadat hloupě, protože jí teprv teď došlo, kdo ten Garin doopravdy je. No jo přece, ONI ho našli. Proč jsem tak překvapená? Mělo mě to napadnout. Chis nad sebou zavrtěla hlavou. Začínalo být docela horko, možná že se tu vyhřívá už příliš dlouho. Zasmála se, vyzula se z bot a vysvlékla se do spodního prádla, načež už skákala do vody za Tárrae.

Sice věděla, že by to Chis neřekla, tedy alespoň to jí a Tárrae slíbila, ale zeptat se musela, protože si musela být jistá na sto procent. I když Hnědovlásce plně důvěřovala. "No vím jen o jednom. Tím je Garin, ale počítáme, že do budoucna se nějaká vejce najdou a bude více Jezdců, a proto se Garin rozhodl postavit baštu," odvětila dívka. Když už Smaragd našel dračí vejce, určitě jich bude více. Měli by někdy pořádně pročesat hory a lesy zda se tam nějaká nenacházejí, protože kdyby se jedno z vajec dostalo ke králi.. No jen bůh ví co by se stalo.
Hnědovláska se rozhodla vlézt do vody, a i Plavovlásce začínalo být teplo, a proto se vysvlékla do spodního prádla. Samozřejmě si nezapomněla vyzout boty a už šla za Chisato a Tárrae, ale šla pomalu. Voda byla docela studená. Jenže Safírová se rozhodla, že je nenechá jen tak suché, a proto počkala až k ní přijdou blíže a poté se na ně pokusila co nejvíce cáknout. Když na Haery dopadla studená vody, vykřikla a poté se zasmála. Bylo to docela příjemné. "Chtěla bych vyjet už zítra, brzy ráno, aby Tárrae nikdo neviděl. Bude to tak rozhodně lepší. Ale jen pokud dneska budou doma rodiče se kterými nutně potřebuji mluvit. Kdyby doma nebyli, vyjeli bychom až večer, protože bych k nim došla ráno," prohodila ještě dívka a pokračovala více do hloubky. Za chvíli stála ve vodě až po pás kde se zastavila a obrátila se na Tárrae, která stála u břehu a cákala se ve vodě.

Chis se zasmála, když se Tárrae rozhodla je pocákat. Voda byla příjemně studená, a tak když se dostala do větší hloubky, položila se na záda na hladinu vody. Jak tak upírala oči do jasného nebe, poslouchala, co jí Haery říká. "Dobře, budu s tím počítat. Aspoň si večer stihnu ještě něco zařídit." odpověděla. Rozhodla se ještě jednou podívat do toho domu, i když to bylo krajně riskantní. "Víš, už se na to docela těším, i když je jasné, že to nebude zrovna procházka růžovou zahradou..." zamumlala Chisato a zavřela oči, protože ostré sluneční světlo ji oslepovalo. Poslouchala, jak šumí okolní stromy a připadala si jako v ráji. Už brzo se možná setká s dalším drakem, a tohle je tak pěkné a klidné místo...

Chisato se brzy dostala k ní, a proto se Hae usmála. "Dobře, určitě s tím počítej. Pochybuji o tom, že by matka nebyla doma, ale otec nejspíše bude na cestách," prohodila dívka a ponořila se do vody celá, i hlavu. Bylo to velmi příjemné když se vynořila. Bylo jí stále teplo, a proto se opět ponořila do vody takže jí čouhala jen hlava. "No myslím, že to bude klidnější než když jsem se já vydala s Garinem na výpravu. To nebyla procházka růžovím sadem i když, občas byla sranda. Hlavně když Garin našel tu skrýš," zazubila se a pohledem zapátrala po Tárrae, která seděla ve vodě a ocáskem kývala ze strany na stranu čímž stříkala kolem sebe vodu. Už se těšila až se opět setká se Smaragdem. I když by si to nikdy nepřiznala, začínal jí chybět. "Určitě se ti tam bude líbit. S Tárrae často navštěvujeme vodopády a nebo jsme ve věži ve které dříve bydleli nejspíše dračí Jezdci," prohodila dívka, aby hovor nevázl a usmála se.

"To zní zajímavě.." usmála se Chisato, stále plující na hladině vody. "Těším se, až se s nimi potkám," zazubila se. Představa dvou a v budoucnu možná i více draků na jednom místě byla sice trochu děsivá, ale spíš než to byla krásná. "O tom nepochybuju. Už tak dlouho jsem nevytáhla paty z města. Těším se až uvidím hory a i ty vodopády, nejspíš sou to krásná místa. Jestli jezdci dřív bydleli ve Věži, proč by to nešlo i teď?" zeptala se Chis, když si vzpomněla na nově rozestavěnou baštu. Počkala, co Haery odpoví, a když měla pocit, že je jí už příliš horko, vklouzla celá pod hladinu, letmo se dotkla rukama oblázkového dna a zase se vynořila.

Dívka přikývla. "Určitě tě taky rádi poznají, jak Garin tak Eölas, pronesla Plavovláska a opět se ponořila pod vodu. Horko začínalo pomalu ustupovat a dívka se za chvíli začala cítit příjemně. "Já jsem také nevytáhla celou věčnost paty z města a teprve díky té výpravě jsem zažila dobrodružství, i když, něco bych nejraději zapomněla," pronesla dívka když si vzpomněla na barda, kterého zabili přízraci. Byl to hrozný pohled, vidět někoho jak umírá. Zakroutila hlavou, aby tyto myšlenky vypudila z hlavy. "No také jsem si myslela, že opravíme věž a poté v ní budeme bydlet, ale pokud bude více dračích Jezdců, nemuseli by jsme se tam poté vejít. Zvláště s dospělými draky. Ti totiž jednou budou velicí takže bude lepší když budeme mít něco většího kam se budou vejít," odvětila Haery a usmála se. "Ano jsou to doopravdy překrásná místa," pronese zamyšleně. Zajímalo jí jestli už Garin a Eölas dojeli do hor a jak začala stavba nové bašty.

Chis vrhla na Haery zvědavý pohled, když dívka mluvila o výpravě. Rozhodla se ale neptat. Když Plavovláska domluvila, přikývla. "Dobře, to chápu. Dospělí drak musí být velký, a jestli jich má být na jednom místě víc, věž asi nebude nejvhodnější místo," prohodila. Zase zavřela oči a zkusila si představit, co ji v následujících dnech čeká. Potom ji něco napadlo. "Pro tebe se vylíhla Tárrae. Řekneš mi prosím, jak se to stalo?" poprosila a připlavala k Haery blíž. "Jsem jenom zvědavá," dodala, kdyby dívka váhala. Vážně to nemělo žádný hlubší význam, Chis se prostě narodila taková.. no, vlezlá. Ale toho už si Plavovláska musela všimnout.

"No nevím jak přesně velicí draci budou až budou dospělí, ale určitě budou velicí hodně," prohodila dívka. Tárrae byla ještě docela malá, neměřila ještě ani metr, ale vypadalo to, že bude veliká. Safírová na ně upřela kukadla a vycenila zuby do úsměvu. U vody se jí líbilo. Nakonec, ale odešla z vody a lehla si do stínu odkud sledovala Jezdkyni a Chisato. "Vlastně díky té výpravě jsem se dostala do hor, Garin poté našel úkryt s vejci, tam se pro něho vylíhl Eölas. Výprava se nakonec vrátila beze mne a Garina. No a když jsme jednou navštívila ten úkryt, vylíhla se tam Tárrae. Byl to úžasný pocit," odvětila dívka a usmála se. Více to dívce nemohla popsat, prostě to nešlo. Pokud se jedno dráče ve vejci rozhodne pro Chisato, pocítí to jednou také. "Každý je zvědaví," pronese a pousměje se. Opět se potopí pod vodu a nakonec se vynoří. Mrkne na dívku a začne plavat více do hloubky.

"Aha, takže Garin byl na výpravě taky. A tam se vylíhla Tárrae." zamumlala si spíš sama pro sebe. Usmála se, protože se jí před Haery nejspíš podařilo svou vlezlost ještě na chvíli skrýt. Podívala se na dračici, která si hověla ve stínu jednoho stromu. Mám štěstí, že sem tyhle dvě potkala, pomyslela si a se smíchem plavala za Plavovláskou do větší hloubky. Když už byly tak daleko, že cítila, jak jí těžknou paže, zastavila a opět se položila na hladinu vody. Po nebi občas přeběhl nějaký ten bílý mráček, ale slunce pořád pálilo. Ještě že ta voda je tak studená... Protože jí vadilo ticho a měla chuť si povídat, plácla věc, nad kterou poslední dobou dumala docela často. "Měla jsi někdy pocit, že jsi tak nějak.. sama?" Zatímco čekala na odpověď, natáhla ruku ke slunci a pozorovala, jak světlo proniká mezi jejími prsty. "Kromě mého otce, nikdo na mě ještě nebyl tak hodný jako ty. To je v mém věku docela zvláštní, ne? Věk na vdávání už jsem rozhodně přešla, ani teď nemám partnera, rodiče, kromě vás dvou nikoho," vysypala ze sebe najednou. Chvilku přemýšlela nad svými slovy, ale pak se zastyděla, dala ruku zase dolů a potopila se tak, že jí byla vidět jenom hlava. Vzhlédla k Haery, která byla tak mladá a už se jí podařilo stát se někým tak významným. Měla bych si dávat pozor, co říkám. "To bylo trapné. Doufám, že to nevyznělo" ...tak zoufale jak doopravdy jsem... "jako když sama sebe lituju."

"Ano byl tam také," přikývla dívka a usmála se. "Nejdříve se vylíhl Eölas a poté Tárrae," dodala dívka a rozhlédla se kolem. Byl tady skvělí klid, nikdo je nerušil. Takové to bylo i v horách, ale tam byl rozhodně větší klid než tady. Vypadalo to, že Tárrae mezitím usnula pod stromem, ale tak to nebylo. Sice měla zavřené oči, ale poslouchala dívky.
Chisato začala opět mluvit, a proto se dívka otočila na ní. "No ano měla, ale od té doby co je se mnou Tárrae se sama už vůbec necítím. Když se ti vylíhne drak už se sama vůbec necítíš. Dříve jsem se cítila nějak prázdná, ale od té doby co je Safírová se mnou už se prázdná necítím," odpověděla jí dívka a mile se usmála. Byl to prostě skvělí pocit, vědět, že když vás něco trápí, můžete se někomu svěřit. Nebo když si chcete popovídat, je tu celou dobu pro vás.
"Doopravdy? Tak to jsem ráda, že jsem se poznali," mrkla na ní a ušklíbla se. Sice Plavovláska měla hodné rodiče i kamarády, ale od té doby co se stala Jezdkyní se s nikým ještě nesetkala. Hlavně, protože se bála, že by to někdo vyzradil králi, protože někteří byli na jeho straně, a proto jim dívka nemohla tolik věřit. Bylo to docela zvláštní, když to řekla dívce, kterou skoro vůbec neznala, ale teď jí připadalo jako by se znali celí život. "Rozhodně to tak nevyznělo, usmála se a položila se stejně jako dívka na vodu.

Chisato tohle nedělal často, že by někomu takhle odhalila svoje pocity. Ale teď věděla, že před Haery může. Ještě nikdy nepotkala někoho s tak milou povahou. "Měla bych poděkovat Tárrae, že se pro tebe vylíhla, protože bez ní by jsme se spolu vůbec nedaly do řeči," zasmála se Chis z vesela, byla ráda, že má někoho, komu tohle mohla říct. Od chvíle, co odešla z domu a nechala tam všechny své kamarády, myslela hlavně na práci a na to, aby měla z čeho žít. To byl důvod, proč si v Avalonu s nikým nebyla příliš blízká. "Co takhle se podívat, jestli kolem nerostou nějaké jahody nebo borůvčí?" nadhodila zamyšleně a pomalými tempy zamířila ke břehu.

Dívka se zasmála. Vlastně, Chis měla úplnou pravdu. kdyby nebylo Tárrae nikdy by se neseznámili. Dívka by se možná vrátila domů z hot a v Avalonu by už zůstala, dělala svou práci co měla do teď a občas by si něco namalovala. No jistě, musím poprosit rodiče, aby mi poslali nějaká plátna, štětce a barvy, ve volném čase aspoň zaženu nudu, zamyslela se na chvíli dívka a upřela pohled na břeh. "To máš pravdu, kdyby se Tárrae nevylíhla, určitě by jsme se neznali, ale kdo ví třeba jo," zazubila se a naposledy se potopila. Když Chisato řekla svůj nápad, přikývla a začala plavat ke břehu. V tu chvíli úplně ožila kupa safírových šupin. "Jahody? Borůvčí? Co to je?" Zafuněla dračice když Plavovláska stála pevnýma nohama na zemi. "Jahody a borůvky, je to ovoce, které je moc dobré. Jestli najdeme borůvčí nebo jahody, určitě ti boudou chutnat," odvětila jí dívka a hodila na sebe šaty. Nedělala si problém s tím, že budou mokré. Bylo hezky, slunce svítilo a bylo horko, takže Jezdkyně věděla, že brzy uschne. Nakonec si obula i boty a podívala se po Hnědovlásce. Safírová se rozešla zpět do lesa hledajíc to borůvčí a jahody o kterých dívky mluvili, ale nic nemohla na jít. Za to Plavovláska našla několik keříčků s borůvkami. Některé byli menší, některé větší, ale byli sladké. Tárrae se k dívce i hned přiřítila a začala borůvčí očuchávat. Poté upalovala zdělit Hnědovlásce, že našli borůvčí a poté se zas přiřítila ke keříčkům. Jezdkyně mezitím několik borůvek utrhla a natáhla ruku s nimi k dračí tlamě. Tárrae je nejdříve očuchala a teprve poté je sebrala dívce z ruky a snědla. "Já chci ještě!" Prohodila k Chis a Hae a čekala až jí podají další borůvky. Jak bylo vidět, dračici nejspíše zachutnali.

Když doplavaly ke břehu, Chis se oblékla a obula si boty. V té chvíli se přiřítila Tárrae se svými otázkami. Dívka se zasmála, a když byla Haery hotová s oblékáním i vysvětlováním, vydala se také nějaké borůvky najít. Ušla jen několik málo kroků, když k dračice nadšeně přiběhla, sdělila jí tu skvělou novinku a upalovala zase zpátky. Chisato se smála, až se špatně šlo, jak se pořád popadala za břicho. Dračice bylo po koupeli nějak aktivní. Došla až ke keříkům, které Haery našla a taky si natrhala pár borůvek do dlaně. Sledovala, jak Tárrae nedůvěřivě očuchala nabídnuté plody a pak je zbaštila. Očividně jí chutnaly, protože se hned dožadovala přídavku. Chis k ní natáhla ruku s těmi, které měla ještě v dlani. Dávala si pozor, aby se neušpinila, ale přesto jí na rukou zůstaly drobné skvrnky od borůvkové šťávy. Klekla si, otřela si ruce o trávu a usmála se na dvojici. "Co byste chtěly dělat teď?"

Dračice přijala od Chisato borůvky. I hned zmizeli v její tlamě, ale i tak se dožadovala daších. Tentokrát od své Jezdkyně, která k ní opět natáhla ruku s borůvkami, které v ní i hned zmizeli. Když vyplázla dračice jazyk, byl celí fialoví, a proto se dívka rozesmála. Tárrae, ale nevěděla čemu se směje, a proto do Plavovlásky nespokojeně drkla hlavou ať přestane. Vůbec se jí to totiž nelíbilo. Haery si několik borůvek také natrhala pro sebe, ale dračice se dožadovala dalších, a proto je spíše trhala Safírové než sobě. "No mě je nějak jedno co budeme dělat," usmála se Plavovláska. Bylo jí to totiž úplně fuk, hlavně, že zde s ní byla Tárrae a Chis a že si tu spolu tak užívali. Jak bylo vidět, Tárrae to bylo také úplně jedno. Hlavně, že byla venku a ne někde zavřená. To si prostě musela užít, protože věděla, že se brzy vrátí do města.

"Hm, já má chuť nic nedělat," zabručela spokojeně Chisato. Bylo opravdu vedro ale tady u vody se to dalo zvládnout. Teplý letní vzduch však sváděl k slastnému nicnedělání a vyvalování se na sluníčku. "Máš nějaký nápad, co by jsi chtěla dělat ty, Tárrae?" mrkla Chis na dračici s tím, že jen tak někde se vyvalovat by se jí asi moc nelíbilo. Natrhala si další hrst borůvek, které si postupně naházela do pusy a vychutnávala si jejich sladkou chuť.

"Já taky," ušklíbla se dívka a natrhala několik borůvek, které snědla. Když pohlédla na Safírovou, opět se zasmála. Dračice se totiž snažila sníst z malého keříku borůvky a díky tomu si ušpinila celou tlamu i když to na safírových šupinách nebylo moc vidět.
"No, možná se ještě smočit a poté by jsme se mohli projít po lese nebo jen tak lenošit," prohlásila Tárrae a upřela kukadla na Chisato. Nakonec se opět otočila ke keříčkům s borůvkami a snažila se je i nadále sníst. Občas utrhla i lístek, který poté vyplivla. Ten jí totiž nechutnal.
Dívka se pousmála a podrbala Safírovou na hlavičce. Ta spokojeně zabroukala a otočila se k Hnědovlásce, čekajíc, že jí také podrbe. "Nebo by jsme ještě mohli na jít ty jahody," pronesla ještě Tárrae a vycenila zuby do úsměvu.

Chisato se zasmála a dopřála dračici podrbání. "Vsadím se, že ti budou chutnat," pronesla a mrkla na Tárrae. "Koukni se po okolí, jsou to malé červené sladké plody," poučila ji ještě a zkusmo se rozhlédla, jestli nezahlédne nějaký keřík planých jahod. Když se podívala pořádně, opravdu jeden spatřila, u kořenů jednoho z větších stromů. Nadšeně se usmála a ukázala na místo, kde se jahody krčily. "Tam je jeden keřík," oznámila dívce a dračici a prodrala si cestu až k němu.

"To doufám," pronesla dračice vážným hlasem a upřela na dívku safírová kukadla. Poté vycenila zuby do dračího úsměvu a několikrát mávla ocáskem ze strany na stranu. "Malé, červené? A jak přesně malé?" Zeptala se ještě dračice Chisato a poté se rozhlédla. Plavovláska jí vysvětlila jak přibližně malé jsou a také, že rostou na keříčku, stejně jako borůvky. Hae se rozhlédla, aby našla nějaký keřík, ale Hnědovláska jí předběhla. Dívka se podívala tím směrem, kterým Chis ukázala a pousmála se. Dračice se hned rozešla za hnědovlasou dívkou. Jezdkyně se rozešla za nimi, přičemž se ještě rozhlížela, jestli nenajde nějaký další keříček.
Tárrae počkala až si Chisto utrhne jahůdku a poté keřík očuchala. Voněl jinak než borůvky, a proto se nemohla dočkat až je ochutná. Plavovláska jednu jahůdku utrhla a natáhla ruku k dračí tlamičce. V ní ihned jahůdka zmizela. "Ta je sladká!" Pronesla dračice a čekala až jí Jezdkyně podá další.

Tárrae jahody chutnaly stejně tak jako borůvky, takže u keříku ještě pár minut poseděly a uždibovaly sladké ovoce. Když už měla Chis pocit, že další už vážně nesní, napřímila se a přemýšlela o následujícím programu. "Co takhle jít se projít? Znáš nějaké místo, kam bychom mohly jít? Já se tu moc nevyznám," přiznala trochu neochotně dívka a podívala se na Haery.

Tárrae se nechala od své Jezdkyně krmit maličkým jahůdkami. Na keříčku za chvíli bylo už jen pár jahůdeček, které se tam rozhodl nechat. Plavovláska sama ochutnala jen pár jahod. "Ano, mohli by jsme se projít," odvětila dívka a dračice přikývla. "No mohli by jsme se podívat na ruiny Locksley nebo na Křižovatku mrtvého muže," zamyslela se dívka. Byli to dvě místa, která jí napadla jako první. Safírová se mlsně olízla a protáhla se. Poté se podívala na Jezdkyni a Chis.

"Hm, ty ruiny znějí zajímavě... Tak dobře, je to docela dobrý nápad," usmála se Chisato na dvojici. Samozřejmě už o nich slyšela, ale nebyla se tam nikdy podívat. Vlastně ani nevěděla o nikom, kdo ano, a tak se jí ten nápad opravdu zalíbil. Oprášila si trochu kolena, protože je měla zašpiněné od sezení na zemi, a spolu s dívkou a dračicí vyrazily směrem, který považovaly za správný.

>> Ruiny Locksley

Dívka přikývla a pousmála se. Zvedla se ze země a podívala se po Tárrae. "Takže ruiny," prohlásila poté Hae a Tárrae zvesela přikývla. V těch ruinách, o kterých dívky mluvili dívky, ještě nikdy nebyla a tak jí strašně zajímalo co to tam tedy vlastně je. Safírová doufala, že něco zajímavého, aby se tam totiž vůbec zabavila.
Plavovláska i maličká dračice se vydala za Hnědovláskou. Teď všichni tři mířili k ruinám Locksley. Pravdou bylo, že Haery tamtudy jen projížděla s otcem, takže si to všechno nestihla ani pořádně prohlédnout, a proto se tam těšila.
>> Ruiny Locksley