Amarena Raabe & Orsino

Jméno: Amarena Raabe, někdy ovšem uslyšíte, že na ní lidé hulákají "Vlk" nebo "Netvor"

Věk: No, kdo by určoval věk u takové věci jako je ona. Kdyby jste to chtěli vědět, je jí kolem 32ti let, pravděpodobně už zapomněla kdy má narozeniny, takže už jen odhaduje.

Povolání: Normální člověk by rozhodně práci měl, jenže v tomhle případě je to poněkud těžké. Její "práce" se pravděpodobně nejvíc podobá zloději, pokud je zloděj ten, kdo ukradne hrozen vína a nechá tam minci. Ovšem to, kde ony mince bere je rozhodně zloději blíž, musí je bohužel krást. Jinak ovšem jen přežívá v lese a čeká, až bude moci zavřít oči a usnout.

Jazyk: Angličtina se skotským přízvukem, dále pak základy latiny, samozřejmě umí i nějaké modlitby.

Rodina a zázemí: Rodiče jí v brzkém věku pěti let dali do ženského kláštera (nutno podotknout, že katolického.) , zde si žila celkem dobře, ovšem po oné tragické události, kdy byla proměněna v Sergala, jí sestry nechtěli pustit dovnitř. Což ovšem  neznamená, že Ami k sestrám ztratila vztah nebo tak něco. Naopak, stále je má ráda, problém je v tom, že oni jí ne.


V klášteře:

Matka představená:

Matka byla ta žena, která nakonec malou Ami přijala, byla to jedna z těch, které měli na malou holčičku největší vliv, dalo by se říct, že jí pokládala za svůj vzor. Paradoxně to ovšem byla i ta, která řekla, že už jí tam nechtějí.

Sestra Marie Lazara:

Jedna z učitelek, jenž se zasloužila o nynější vzdělání Amareny, učila jí jazyku, literatuře a náboženství.
Jejich soužití bylo ovšem narušeno poté, když se vrátila Ami tak, že by jí ani její vlastní matka nepoznala.

Rodina:

Otec:

Dean Raabe, Sedlák. Jakmile zjistil, že se mu nenarodil vytoužený syn, nýbrž holka, zrodil se mu v hlavě plán. Jakmile dosáhla jeho dcera dostatečného věku, poslal jí do kláštera, tam mu nepřekážela. Ami si na něj moc nepamatuje, přeci jen s ním strávila jen nepatrný kousek života.

Matka:

Julie Clancingtonová, později Raabová.

Ami je jedináček, žádné biologické sourozence nemá.. možná má, akorát o nich neví,  protože byli možná počati až poté co vstoupila do kláštera. Ovšem hrála si ve volném čase s dětmi co se v prostorách budovy nacházeli.


Popis: Amarena se řadí spíše k tzv. "Severním" sergalům. její zlaté oči jsou unikátem, není znám jiný Sergal který by měl něco takového. Obvykle jsou oči těchto nešťastných tvorů hnědé či šedé. Oči jsou lemovány chlupatým obočím, které se k vrcholu barví do černa či do tmavomodré. Někdy si koutky nabarví pryskyřicí či krví lesních zvířat, aby vzbuzovala strach a zvýšila pravděpodobnost zahnání nechtěného pozorovatele. Celá část Ami, která je k vám otočená zády, se halí do černé či tmavomodré srsti. Na hlavě má pár dvou dlouhých uší, které se otáčejí podle směru odkud přichází daný zvuk. Jako u králíků či zajíců. Její protáhlý obličej připomíná žraločí tlamu, asi díky tomu, že má špičatý čumák se dvěma plochými nozdrami. V jejích čelistech se skrývá 40 ostrých zubů, tzv. má o osm víc nežli normální člověk- Vedle nich kmitá dlouhý jazyk, který má po narovnání tvar dokonalého rovnoramenného trojúhelníku. Hlava je nasazena na útlý krk, který se pozvolna napojuje na ramena, která, jak je u správné ženy zvykem, malá a způsobná. Na nich je kapku rozcuchaná srst, kterou se jí nikdy nepodařilo rozčesat na rovno. Z ramen vystupují dvě dlouhé paže, každá z nich je zakončená drobnou dlaní s pěti prsty z nichž každý  má na konci dráp. Na levé ruce má bandáž se vsáknutou krví, tu získala asi před měsícem od přepadení medvědem. Když vezmete, že se sama ošetřila, je to přinejmenším zajímavé. Je sedm stop vysoká pokud nestojí na špičkách, to by potom měřila o půl stopy více. Díky tomu, že jsou její nohy více podobné psím či krysím než lidským, může dosahovat větší rychlosti při běhu, než normální lidský jedinec. Stehna jsou dlouhá a pevná. Lýtka mají asi po dvaceti centimetrech zlom, tedy přesněji druhá kolena, otočená dozadu. Pak následují čtyřprsté tlapy, z nichž vystupují ostré, černé drápy.

Povaha, zájmy: Amarena je vskutku rozporuplná. Ten, který jí potká v lese si jí zapamatuje spíše jako zvíře, co jakmile uvidí kořist, vrhne se po ní, následuje pachovou stopu a následně ještě bijící srdce zvířete umlčí utnutím hlavičky od tělíčka. Taková ona doopravdy je, ovšem ten, kdo se s ní zná o něco déle zjistí zajímavou věc. Ta spočívá v tom, že když se s ní dáte do řeči, může vás překvapit chytrými argumenty, ostrým jazykem a hlavně silným úchopem slova. Ve svém soukromí by se dala popsat jako naivní, neoťukaná a  tak podobně. Tento rozdíl je ukryt v následujícím faktu. Amarena byla osudem donucena se naučit přežít v přírodě, za teplá jara či za studené zimy se naučila, kde má srna nejzranitelnější místo na těle a kde se dá zabít jedním zásahem šípu. Naučila se, kde je nejlepší dřevo na rozdělání ohně. A také, jak se vyléčit. Samozřejmě že to nedokázala sama. Čas od časů projede kolem lesa vůz, ze kterého něco vypadne. Jednou z takového vozu vypadla kniha, byla to jedna z prvních encyklopedií, jež napsal nějaký učenec. Je to jediné písemné dílo, kterou vlastní, ovšem je to též její nejcennější majetek.  

Víra: Křesťan, co jiného by měla být. Už odmala k tomu byla vedena a to, že její dětství bylo utopeno v kostele to jen podtrhává.

Historie postavy: Narodila se v malé vesnici, která snad ani nemá jméno, až tak byla malá a bezvýznamná. Její rodiče, jak už bylo zmíněno, byli sedláci, jejichž náplň dne bylo mlácení motyčkou na poli. Přesně tento úděl měl zdědit syn, jenže on ho nezdědil, protože se nenarodil. Místo něj se narodila malá holčička, která na poli jistě pracovat nemohla, jediné věci, co tu mohla dělat byli nepotřebné. Proto byla po završení šestého roku poslána do blízkého kostela, kde z ní měla být vychována řádná křesťanka. V klášteře se jí líbilo, každý den měla osm či méně hodin  vyučování a následně pomáhala sestrám v údržbě budovy, jakmile už pro ní tamější sestry nic nevymysleli, mohla si hrát ven. Jednou, když si prohlížela slunéčko, jenž jí zrovna sedělo na prstu, spatřil jí jakýsi čaroděj. Ten tam prováděl nějaký rituál či tak něco. Bohužel si myslel, že ho pozoruje, takže na ní seslal kouzlo aby se jí zbavil. Ami ho ovšem nepozorovala, ona se jen radovala nad beruškou. Jakmile jí čára zasáhla, spadla na zem a před očima se jí zatemnilo. Jakmile se jí víčka odlehčila, kouzelník byl pryč a slunce vystřídal srpek měsíce. Něco bylo jinak, zem pod nohama byla níž než předtím a vzduch dostal novou chuť. Zanedlouho zjistila co se stalo, proměnil jí. Ihned se rozběhla na jih, tím směrem stál kostel. Prodírala se lesem a strdím až k němu dorazila, přišla k němu a zabouchala pěstičkou na vrata. Odezvy se nedostala, ale stále rukou do dřeva mlátila, nakonec usnula únavou. Jakmile znovu vysvitlo slunce, jedna ze sester vyšla ven a samozřejmě si všimla malé, chlupaté a  pro člověka odporné věci. zatajila dech a pro jistotu vrata zavřela. Samozřejmě se o tom dozvěděla i Matka představená. Ta rozhodla, že netvor musí být neprodleně odvlečen do lesa, kde duchovenstvo nebude ohrožovat, či rovnou zabit, mezitím klášter našel někdo, kdo v ní poznal Sergala a očividně věděl, že by jí obdařili smrtí a tu by si nezasloužila.. Pár hodin stará Sergalí holčička se probudila uprostřed stromů, mimo zpěvu ptáků a šustění listů slyšela šlápot a šelest lidských nohou. Ta dobrá duše jí pravděpodobně přenesli od svatostánku někam do přírody. To znamenalo jediné, Oni jí už nepomohou, musí se o sebe  postarat sama. A co říct, celkem jí to jde, čas plyne jako voda v Temži a za ty dvě dekády a kousek jí to úsilí stálo.

Dovednosti:
Fyzické dovednosti:
Pohyb 7/10
Rozumění přírodě 8/10
Lov 9/10
Pěstní souboj 2/10
Střelba z luku 5/10

Sociální dovednosti:
Vzbuzování nepokoje 6/10
Přitahování potíží 4/10


Magické dovednosti:
N/A

Inventář:

¤   Tesák s dřevěnou násadou, vytrhnutý z dolní čelisti Medvěda.
¤   Vlastnoručně vyrobený luk, jenž zhola nedosahuje kvalit profesionálně vyrobených luků.
¤  Dřevěné šípy
¤  Knížka co našla.
¤  Ošuntělý Růženec co nosí na krku

Obrázek

Orsino

Jméno: Orsino
Pohlaví: Drak
Barva: Jantarově žlutá
Datum vylíhnutí: 20.7.2012, 21. Herní den
Vejce:
Přednosti: Přátelskost, empatie
Runa: Perthro
Velikost: Velký drak
Schopnosti: Orsino nebude v ničem extra vynikat, bude průměrným letcem i průměrným chrličem ohně. Čeho však bude mít na rozdávání, bude síla.

Podoba: Orsino bude patřit k těm větším drakům a již po vylíhnutí to bude znát – bude svému Jezdci sahat ke kolenům, zatímco ostatní čerstvě vylíhlí draci sahají lidem zhruba do půlky lýtek. Je trošku robustněji stavěný, dobře osvalený a nepochybně má pevnou kostru. Přesto však nepůsobí jako hromada svalstva, ale spíše jako štíhlý a elegantní drak. V dospělosti bude ostatní draky svou velikostí hravě přesahovat. Díky své velikosti bude oplývat přirozenou silou. Jeho šupiny jsou v barvách různých odstínů jantaru – od zářivě žluté, přes medově zlatavou až po tmavě béžovou či oranžovohnědou. Jsou drobné, měkké a těsně k sobě přiléhají. Jen šupiny na břiše a spodní části krku jsou větší a dost tvrdé a ostré a tvoří jakýsi pancíř. Křídla jsou blanitá a světlejší, než tělo. Zvláštností tohoto draka je, že nemá téměř žádné ostny – jen dva na hlavě, které jsou mírně zahnuté a slonovinově bílé, drápy má však uhlově černé. Po stranách hlavy Orsinovi vyrůstá jakýsi blanitý hřeben, který mu přidává na eleganci. Jeho oči mají nebesky modrou barvu.

Povaha: Orsino bude odmalička přátelský dobrák, který bude zbožňovat svou Jezdkyni, ale i její přátele a své dračí sourozence. A bude jim to dávat najevo lísáním, potřebou k někomu se tulit, nebo třeba i menšími dary v podobě toho, co objeví a najde. Zároveň to bude vyhledávaný společník, protože brzy odposlouchá nejrůznější zábavné historky, přidá své vlastní zážitky a bude jimi bavit své okolí. Vypravěč bude opravdu skvělý, už jen proto, že jeho medový hlas dokáže uklidnit i tu nejrozbouřenější duši. Zároveň má smysl pro empatii a snadno dokáže vycítit, jak se jeho Jezdkyně (a nejen ona) cítí a pomoci jí správně volenými slovy. Ví naprosto přesně, kdy volit jaká slova a jak jednat s lidmi i ostatními tvory. Má smysl pro pořádek a spravedlnost – nemá rád, když něco nefunguje tak, jak by mělo. Už odmalička se u něj bude projevovat přehnaná péče o svou vlastní čistotu – nesnese, když se jeho nádherné šupiny zašpiní; ihned bude někoho žádat, aby mu je očistil. Zároveň bude přímo nenávidět podvodníky a zloděje a především lži. Vždy se bude snažit jednat čestně, ale pochopí, že lži jsou někdy nevyhnutelné.

Obrázek

Ahoj, vítej u nás!
Tvá karta se mi líbí, žádné větší nesrovnalosti jsem tam nenašel. Jen si to po sobě prosím ještě jednou přečti a oprav chyby, na které narazíš. Stává se ti, že ti utečou písmenka, nebo je zaměníš, a ono se to pak hůř čte A taková jedna věc v historii - Amarenu odnesli do lesa vojáci? To mi přijde jako hloupost. Jelikož by byla jistě považována za magickou bytost, pravděpodobně by jí na místě zabili. Změň to třeba tak, že klášter našel někoho, kdo jí do toho lesa dopravil.

Jinak fajn, karta je předběžně schválena, hurá do hry!

Děkuji za schválení, opravil jsem veškeré věci co jsi zmínil

Haery a Tárrae gratulují k dračímu přírůstku!
Tárrae si bude mít s kým hrát

Alric a Rhías taky řejí vše nej k novému přírůstku

but, we are still forever alone

Už se těším až se Tárrae s Orisenem potkají.. A také se těší na Rhíase S tím se taky ještě nesetkala..
I'm sure to someone soon adds

Gratulace i od smaragdové dvojice!
Btw, moje budoucí psí slečna se pravděpodobně bude jmenovat Orsina

Děkuji moc všem, co mi popřáli , doufám, že si s Orsinem užiju spoustu legrace .

Haery: Hehe, za chvíli budu mít celou rodinku !
Alric : Děkuji Už se těším na leteckou bitvu
Garin : Tak ať si s Orsinou užiješ

Taky připojuji své gratulace k dráčkovi^^
Hru si s ním určitě užiješ!

Jojo, i já gratuluju.
Pěkně si dráčka užij!